Ministerstvo kultury České republiky i letos finančně podpořilo překlady českých literárních děl do srbského jazyka. Navazuje tak na dlouhodobou snahu o šíření české literatury v zahraničí a posilování kulturní spolupráce mezi Českou republikou a Srbskem. V rámci letošní nabídky jsme vybrali čtyři díla, která vám krátce představujeme níže.
Martin Vopěnka – Můj bratr Mesiáš
Po osmi letech od vydání českého originálu se kniha dostala do rukou vydavatelství Blum, které v roce 2025 román uvedlo v srbském překladu. Nejen díky geopolitickému zasazení příběhu, ale také v poslední době nezřídka skloňovaným tématem sucha, si Vopěnka otevírá cestu k mnohým čtenářům. Kritiky oceňované sci-fi vykresluje globální katastrofu v prostředí střední Evropy a Balkánu v horizontu 80 až 150 let. Do tohoto světa se narodí Eli, jehož příchod je spojen s deštěm a s ním i nadějí na změnu. Ačkoli zemřel mladý, stává se ústřední postavou děje. Jeho starší bratr Marek se snaží šířit jeho poselství mezi všemi přeživšími. Román vykresluje emoce, jako jsou bolest, láska, nenávist, pochybnosti a naděje, které by zrození někoho podobného Ježíši mohlo přinést.
Knihu můžete zakoupit zde.
Viktorie Hanišová – Neděle odpoledne
Vydavatelství Ammonite se již podruhé rozhodlo vydat knihu Viktorii Hanišové a ani tentokrát nešlápli vedle. Neděle odpoledne je další publikací do autorčiny sbírky, která se tematicky zaměřuje na rodinné vztahy. Dílo vykresluje život dospívajícího chlapce Tea a jeho rodičů, na jejichž chování nahlíží ze své vlastní perspektivy. To, co se synovi může zdát jako vyšinuté, z matčina nebo otcova hlediska najednou dává smysl. První dvě třetiny jsou věnovány Teovu pohledu na svět, ve kterém ho matka namísto za kamarády vodí do komunitního náboženského centra. Každé nedělní odpoledne se navíc děje divná věc, otec někam zmizí. Tento rutinní život začíná být pomalu narušován Teovým dospíváním a novými přáteli. V druhé části knihy se čtenářům odhalí pohledy jak z matčiny tak i z otcovy strany na tutéž situaci. Autorka se tak snaží vyhnout jednostrannému odsuzování a vykresluje všechny proměnné vedoucí k běžným rodinným situacím.
Knihu můžete zakoupit zde.
Petra Klabouchová – Ignis fatuus
Druhou českou knihou, která letos pod hlavičkou Ammonite vyšla, je román Ignis fatuus. Příběh se odehrává v šumavských lesích, v rodišti Klabouchové ale také v krajině spojené s mnohými legendami a pověstmi. Dávné mýty se znovu vracejí do kraje. Do oblasti, kde se údajně odehrávají nadpřirozené jevy, jsou vysláni vědci, kteří věří, že naleznou racionální vysvětlení. Možná však právě oni o rozum přijdou. Díky síle jazyka, kterou autorka využívá při popisu situací a postav, v čtenáři roste znepokojivý pocit neustálého ohrožení. Postupná gradace příběhu je podpořena střídáním několika vypravěčských perspektiv. Jednou z nich je pohled bioložky Květy, u níž je zřetelný stupňující pocit šílenství. Čtenář je tak neustále držen v nejistotě, co je skutečné a co pouze výplodem fantazie členů výpravy.
Knihu můžete zakoupit zde.
Marek Torčík – Rozložíš paměť
Kromě Prašiny, kterou jsme představovali v samostatném článku, se Vydavatelství Veseli četvrtak na letošním Mezinárodním knižním veletrhu pochlubilo ještě jednou českou novinkou. Uroš Nikolić do srbštiny přeložil debut nominovaný na cenu Magnesia Litera 2023, román Rozložíš paměť od Marka Torčíka. Hrdina tohoto románu doslova rozkládá svou paměť, začíná v roce 2001, kdy mu umírá dědeček. Právě tato událost rozběhne kolotoč vzpomínek, které nás přenášejí do dob Markova dospívání. Vypráví o rodičích a prarodičích, o šikaně, alkoholismu a také o odlišné sexuální orientaci, se kterou se potýká. Autor nezůstává jen u popisu myšlenek, charakteristiku postav umocňuje smyslovými detaily, zejména popisy pachů, ať už jde o cigaretový kouř u dědečka, nebo vůně aviváže. Jde o první autorův román, vliv poezie je tedy více než patrný ale rozhodně ne na škodu.
Knihu můžete zakoupit zde.
Tím ale výčet českých titulů v srbštině zdaleka nekončí. Už na konci letošního roku či začátkem roku příštího se čtenáři mohou těšit na další překlady současné české literatury, které se postupně připravují k vydání. Díky pokračující podpoře Ministerstva kultury České republiky získávají české knihy na srbské literární scéně stále silnější hlas – a rozhodně stojí za to je sledovat.
