V rámci festivalu "K." k výročí sta let od narození spisovatele Franze Kafky navštíví Bělehrad spisovatelka Magdalena Platzová a s překladatelkou Tihanou Hamović a literární kritičkou Katarinou Pantović pokřtí srbský překlad knihy Život po Kafkovi.
Kdo vlastně byla Kafkova snoubenka Felice Bauerová, žena, kterou generace Kafkových fanoušků znají jen jako milovnici masitých pokrmů, těžkého nábytku a přesně nařízených hodinek?
Kdo se skrýval za vyrovnanou povahou a srdečným smíchem, o kterém existuje svědectví? A kam až v jejím životě dosáhl Kafkův stín? Literárním vědcům nikdy nestála za samostatné studium, o jejím životě po rozchodu s pražským spisovatelem se ví málo. Provdala se, měla dvě děti, emigrovala do Ameriky. Čtyřicet let opatrovala dopisy muže, který ji opustil.
Magdaléna Platzová (* 1972)
Prozaička a publicistka, dcera dokumentaristy Josefa Platze a spisovatelky Edy Kriseové. Vyrostla v Praze, kde studovala na FF UK, absolvovala i studia v USA a Velké Británii.
V letech 2000 – 2006 často pobývala v zemích bývalé Jugoslávie se svým partnerem, filmovým střihačem Andrijou Zafranovićem.
V letech 2009 až 2012 žila v New Yorku, kde vyučovala kurz o Franzi Kafkovi na New York University.
V současné době žije s manželem a třemi dětmi v Lyonu, ve Francii.
Platzová pracovala jako redaktorka v Literárních novinách a týdeníku Respekt, pravidelně dodnes přispívá recenzemi a rozhovory do různých českých periodik. Píše také pro Český rozhlas.
Napsala mimo jiné romány Návrat přítelkyně (2004), Aaronův skok (2006), Anarchista (2013), Druhá strana Ticha (2018) a Život po Kafkovi (2022) s povídkové sbírky Sůl, ovce a kamení (2003) a Recyklovaný muž (2008).
Její knihy byly přeloženy do několika evropských jazyků.
„Kafka, to je osamělost, která touží. A tato touha je zároveň naděje, neboť je zdrojem tvůrčí síly. To ona poháněla Kafkovo psaní.
Touha po plném životě, po společenství, po Bohu, po lásce – každý si na prázdné místo může dosadit to svoje.
Asi proto je Kafka nevyčerpatelný. A jeho díla jsou snad nejvíce komentovanými texty v dějinách literatury, hned po Bibli."
- Magdalena Platzová
Tihana Hamović vystudovala katedru bohemistiky na Filologické fakultě v Bělehradě. Překládá českou poezii, prózu, dramatickou tvorbu, filozofii a eseje. Je aktivní také jako konsekutivní překladatelka. Přeložila díla Jáchyma Topola, Ladislava Klímy, Jana Patočky, Biancy Bellové, Petry Hůlové, Marka Tomana, Zuzany Brabcové, Jany Šrámkové, Jozefa Pánka, Petry Soukupové, Dory Kaprálové, Kateřiny Rudčenkové, Petra Hrušky, Pavly Horákové... Působila jako mentorka pro český jazyk v rámci mezinárodního překladatelského projektu CELA. Byla v porotě udělování ceny Susanny Rothové za překladatelskou činnost. V Praze pobývala jako stipendistka Českého literárního centra. Je členkou Sdružení literárních překladatelů Srbska.
Katarina Pantović (* 1994) je literární kritička, teoretička a básnířka. Pracuje v Institutu literatury a umění v Bělehradě jako vědecká asistentka. Bakalářské a magisterské studium absolvovala na Katedře srovnávací literatury a literární teorie Filozofické fakulty v Novém Sadu, kde je v současné době dokončuje doktorské studium. Vydala dvě básnické sbírky a také vědeckou monografii Aktuální čtení Kafkova díla (Službeni glasnik, 2023). Jako výkonná redaktorka spolupracuje s nakladatelstvími Treći Trg a Srebrno drvo. Je členkou několika porot pro udílení literárních cen. Žije a pracuje v Bělehradě.
